Sršni

Sršni jsou největší sociální vosy vyskytující se v České republice a v přírodě hrají důležitou roli. Hnízda v blízkosti domu však mohou představovat bezpečnostní riziko. Přestože jsou sršni obecně méně agresivní než vosy, svá hnízda rozhodně brání. Při jejich výskytu je důležité postupovat opatrně a použít vhodná řešení. 

30. 6. 2026

Sršni – účinná regulace v okolí domu 

Sršni se nejčastěji objevují od pozdního jara do podzimu, kdy stavějí hnízda a hledají potravu. Často se vyskytují v blízkosti lesů, sadů a zahrad, ale také na půdách, v kůlnách a na dalších klidných místech, kde se kolonie může bezpečně rozvíjet. 

Ačkoli jejich vzhled často vyvolává obavy, sršni nejsou bezdůvodně agresivní. Nebezpeční se stávají především tehdy, když se člověk přiblíží k jejich hnízdu nebo je vyruší. 

Proč se sršni objevují v blízkosti domu? 

Sršni vyhledávají vhodná místa k hnízdění a dostatek potravy pro rozvíjející se kolonii. Na jaře začne oplozená královna stavět nové hnízdo, které se během léta postupně zvětšuje.  

Jejich přítomnost nejčastěji podporují: 

  • vhodná místa k hnízdění, 
  • ovocné stromy, 
  • kvetoucí rostliny, 
  • jiný hmyz, 
  • otevřené nádoby na odpad, 
  • zralé ovoce, 
  • dřevěné stavby a půdy. 

Sršni nejčastěji hnízdí v dutinách stromů, na půdách, v zahradních domcích, pod přesahy střech nebo na jiných chráněných místech.  

Proč jsou sršni problém? 

Sršni hrají důležitou roli při regulaci populací jiného hmyzu, jejich blízkost však může představovat riziko pro lidi. Svá hnízda rozhodně brání a vyrušení kolonie může vést k mnohačetnému bodnutí.  

Bodnutí sršněm může způsobit: 

  • silnou bolest, 
  • otok, 
  • zarudnutí, 
  • místní alergickou reakci. 

U osob alergických na bodnutí blanokřídlým hmyzem může dojít k závažné alergické reakci vyžadující okamžitou lékařskou pomoc. 

Pokud se hnízdo nachází u vchodu, terasy nebo na jiném často používaném místě, doporučuje se včasný zásah.

Kde se sršni nejčastěji vyskytují? 

Sršni si vybírají klidná a chráněná místa k hnízdění, kde nejsou rušeni a mají v blízkosti dostatek potravy. 

Nejčastěji se vyskytují: 

  • na půdách, 
  • v zahradních domcích, 
  • pod přesahy střech, 
  • v komínech, 
  • v dutinách stromů, 
  • v dřevěných stavbách, 
  • v dutinách stěn, 
  • v blízkosti sadů a lesů. 

Jednotlivé sršně lze často pozorovat také u kvetoucích rostlin, ovocných stromů nebo na místech, kde loví jiný hmyz. 

Jak poznat přítomnost sršňů? 

Jediný sršeň v blízkosti domu ještě nemusí znamenat, že je poblíž hnízdo. Pokud se však sršni opakovaně objevují na stejném místě nebo pravidelně létají určitým směrem, kolonie se pravděpodobně nachází nedaleko. 


Mezi nejčastější známky aktivity sršňů patří: 

  • pravidelný výskyt jednotlivých sršňů kolem budovy, 
  • opakované zalétávání do stejného otvoru nebo pod střechu, 
  • zvýšená aktivita kolem půd, kůlen nebo stromů, 
  • typické velké papírové hnízdo, 
  • hlasitější bzučení v blízkosti hnízda. 

Pokud spatříte hnízdo nebo větší počet sršňů na jednom místě, nepřibližujte se k němu a nepokoušejte se je mechanicky odstranit.  

Jak se sršňů účinně zbavit? 

Pokud sršni pouze občas proletí kolem, obvykle není důvod zasahovat. Jestliže si však postaví hnízdo bezprostředně u domu nebo na místě, kde představují nebezpečí pro lidi, je nutné hnízdo co nejdříve bezpečně odstranit. 

Doporučujeme: 

✔ vyhýbat se prostoru kolem hnízda, 

✔ odstraňovat přezrálé ovoce a další zdroje potravy, 

✔ utěsnit otvory umožňující přístup na půdy nebo do jiných budov, 

✔ používat přípravky určené speciálně proti sršňům, 

✔ u velkých nebo obtížně přístupných hnízd vyhledat odbornou pomoc. 

Nejvhodnější doba k ošetření hnízda je časně ráno nebo pozdě večer, kdy je většina sršňů uvnitř a jejich aktivita je nejnižší. 

Sršeň obecná (Vespa crabro)

Sršeň obecná je největším druhem sociálních vos v České republice. Dospělí jedinci dorůstají přibližně 3,5 centimetru. Hnízda stavějí v dutinách stromů, na půdách, v kůlnách, komínech a dalších chráněných místech. Živí se hlavně jiným hmyzem, a proto hrají důležitou roli v přirozené regulaci hmyzích populací.

Sršeň asijská (Vespa velutina) 

Sršeň asijská pochází z jihovýchodní Asie a je invazním druhem, který se v posledních letech rozšířil do částí Evropy. Je menší než sršeň obecná a poznáte ji podle tmavšího těla a typických žlutých konců nohou. Představuje zvláštní hrozbu pro včely a další opylovače. 

 Zajímavosti o sršních 

  • Sršni jsou největšími sociálními vosami v Evropě. 
  • Navzdory své velikosti nejsou obecně agresivnější než vosy. Bodají především při obraně hnízda nebo když se cítí ohroženi. 
  • Jediný sršeň může za den ulovit desítky much, vos a dalšího hmyzu, kterým krmí své larvy. 
  • Každé hnízdo na jaře založí jedna oplozená královna a na konci podzimu kolonie zaniká. 
  • Staré sršní hnízdo se následující rok obvykle znovu nepoužívá; nová královna si postaví nové hnízdo. 


Časté dotazy (FAQ)

Jaký je rozdíl mezi vosou a sršněm? 

Sršeň je větší než vosa a má robustnější tělo s hnědožlutou kresbou. Navzdory své velikosti bývá obecně méně agresivní než vosa obecná, své hnízdo však brání velmi rozhodně. 

Je bodnutí sršněm nebezpečnější než bodnutí vosou? 

Bodnutí sršněm bývá bolestivější, protože může být vstříknuto větší množství jedu, samo o sobě však není výrazně nebezpečnější než bodnutí vosou. Největší riziko představují alergické reakce a bodnutí do obličeje, úst nebo krku. 

Co mám dělat, když najdu sršní hnízdo? 

K hnízdu se nepřibližujte a nepokoušejte se je mechanicky odstranit. Pokud představuje riziko pro lidi nebo se nachází v blízkosti domu, ošetřete je vhodným přípravkem nebo kontaktujte odbornou firmu na regulaci škůdců. 

Útočí sršni bezdůvodně? 

Ne. Sršni obecně nejsou agresivní a na lidi bezdůvodně neútočí. Nebezpeční se stávají především tehdy, když se člověk přiblíží k jejich hnízdu nebo se je snaží zahnat. 

Jak mohu zabránit sršňům ve stavbě hnízda? 

Pravidelně kontrolujte půdy, zahradní domky a další klidné prostory, utěsněte otvory, kterými by sršni mohli proniknout, a z okolí domu odstraňujte přezrálé ovoce a další zdroje potravy.